tak jsme si v Libochovicích opět pověsili Miladu. Nic by na takovém věšení nemuselo být, kdyby se bohužel v daných souvislostech nejednalo o až mrazivě zjevnou konotaci.

Přesto ano, Pověsili!, ale jinak a za úplně jiným účelem, než to udělali Komunisti v roce 1950. V předvečer 72tého výročí vraždy doktorky Milady Horákové, jsme si pověsili banner s paní Miladou na fasádu kavárny Živa na náměstí v Libochovicích.

Když jsme hledali vhodnou fotografii Milady, našli jsme přesně tuhle a také ji použili.

Paní Milada Horáková totiž nebyla jenom statečná, poctivá, milující atd., ale byla to také krásná žena!

Představte si pánové, nebo raději vzpomeňte na dobu, když jsme ještě byli děcka, ideálně tak kolem puberty.

To bych řekl, že jsme byli sami sebou a řídili se spontálními emocemi. Těmi emocemi, které byly ještě prosté všech předsudků a neměli jsme tedy tak zabalastěnou mysl jako s věkem mnoho z nás mívá.

Vzpomínáte si na to jak jsme tropili, každý jinde a s někým jiným a v různých dobách, všelijaké kousky a klukoviny, neplechy a živelnosti, jenom proto, abychom se předvedli a ukázali a nadběhli a dostali se co nejblíže k holkám z našeho okolí? Mohli jsme se překonat ve vymýšlení všelijakostí jak se jenom slečnám „dostat pod sukně“

A teď si představte, že se najde někdo jiný kdo takové holce ublíží. A to z jakéhokoli důvodu. Neznám jediného normálního kluka, který by si to s dotyčným nešel slušně řečeno „vyříkat“. A bylo úplně jedno jestli byl onen omezenec větší, menší, silnější nebo třeba líp oblečený či bůhví co ještě. Prostě dostal přes hubu ať to stálo cokoli. Bylo to tak správně.

A teď, když vynechám všechny politické žvásty a celou tu omáčku kolem.

Schválili by jsme, že kdosi hrubě mlátil tuhle Miladu, anebo kteroukoli jinou holku?

Souhlasili by jsme s tím, že kdosi mužskou silou dával rány pěstí téhle a mnoha jiným do krásných tváří?

Uměli bychom se postavit a „vyříkat“ si to s takovým silákem co tříská ženu a bere dětem jejich mámu?

Uměli bychom se postavit a „vyříkat“ si to s takovými co zabijí ženu?

Odpovězte si každý sám, když budete chtít. Já věřím, že většina těch co znám, by se zachovala stejně jako když jsme ještě byli puberťáci. Bránili by jsme ji!

Proto bych chtěl požádat, všechny místo plebejských řečí nad pivem, aby se až půjdou kolem Milady na náměstí v Libochovicích, podívali do její tváře a odpověděli si na položené otázky. Myslím, že když to uděláte poctivě jenom se utvrdíte v tom co je správně. Anebo si tím při snaze upomenou se co je správné, alespoň oddálíte Alzheimera.

Ona totiž ta holka co tam visí, udělala pro nás všechny mnohem víc než si možná vůbec uvědomujeme! Ale to už tak holky dělají že…

Proto paní Miladu necháme ještě chvíli viset

pro Libochovické listy Honza Šulc

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Štítky: horáková, ilada, libochovice, živa