M. Blažek – 45 let vzpomínka nejsmutnější
Přešly Vánoce 1968 a my jsme si po opětovném nástupu do školy (SPŠ Chomutov) začali uvědomovat, že to co se stalo 21. srpna začíná být nezvratné. Přesto v nás zůstávala jiskřička naděje a víry ve spravedlnost světa a v nadšení Čechoslováků z roku 1968. A na naší škole myšlenky Jara 1968 přetrvávaly ve studentech i v profesorském sboru. O to těžší pro nás byla zpráva ze 16. ledna 1969. Svojí ohnivou pochodní burcoval národ k odporu jeden z nás, student Jan Palach.
Se silným pocitem uznání a smutku nad jeho činem a vzteku, že nejsme schopni vyhnat ruské tanky z naší země jsme četli dopis Jana Palacha:
Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem.
Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň.
Naše požadavky jsou:
Okamžité zrušení cenzury
Zákaz rozšiřování „Zpráv“
Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969, a nevstoupí-li lid s dostatečnou podporou (tj. časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně.
Pochodeň č. 1
PS. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej.
Všichni jsme s napětím sledovali zprávy o Janově boji o život, ale 19. ledna přišla zpráva o prohraném zápase. Jan Palach těžkým popáleninám podlehl. Třetí Jan. Třetí z Janů z Karlovy univerzity, který podlehl moci doby. Jan Hus, Jan Opletal a nyní Jan Palach. Jeden z nás! Vždyť jsme byli stejně staří (on snad o 3 měsíce starší než já).
Parta z listopadové stávky, vedení okresní rady Unie středoškolské mládeže chomutovských škol, se rozhodla uctít památku a vyjádřit podporu jeho odkazu manifestací přímo v Chomutově. Bylo úžasné, jaké pochopení jsme všude našli a mohli stanovit termín a hodinu, kdy se sejdeme na Chomutovském náměstí. Svolali jsme své kolegy, spolužáky a další občany ještě přede dnem pohřbu Jana Palacha v Praze, na čtvrtek 23. ledna na 15.hodinu. Ze všech chomutovských středních škol a učilišť se vydala většina studentů a vyučujících v mohutných průvodech do středu města. Před Švermákem byla narychlo zhotovena malá řečnická tribuna, před kterou jsme se postupně řadili. My jsme přišli od průmyslovky spolu s učni ze sousedního učiliště. Já nesl v čele obrázek Jana Palacha z mimořádného čísla Mladého světa, za mnou spolužáci s československými a černými vlajkami následováni celým profesorským sborem. Bylo k neuvěření, že jsme do posledního místečka zaplnili velké historické náměstí.
Již nevím, kdo všechno mluvil, vím, že jsme zazpívali naši hymnu a všichni zatínali pěsti a zuby u vědomí naší bezmoci. Do Prahy byly odeslány petice s podporou a názory chomutovských studentů.
Věřím, že odkaz Jana Palacha si budeme připomínat vždy, stejně jako odkazy všech našich velikánů, mučedníků i těch, kteří vedli národ ke spravedlnosti, víře a slušnosti.
Lidé, kteří Palacha znali osobně, se shodují, že jeho výzva platí dodnes. Jaroslava Moserová, která byla Palachovou ošetřující lékařkou říká „Jestli je někdo ochoten položit život za to, aby se zdvihla morálka národa, pak je nutné si takový čin stále připomína.“ Podle Moserové chybí v české společnosti morálka i dnes. „Nedostává se nám prosté slušnosti. Nejvíce asi chybí v politice, nikdo není schopný odstoupit, když by to bylo na místě. Věřím ale, že s mladou generací se to změní. Žít ve slušnosti je přece mnohem rozumnější a nakonec i příjemnější.“ Také Jiřina Šiklová, která učila Palacha v seminářích na Filosofické fakultě, je přesvědčená, že Palach má co říci i dnešní době. „Palach vyzýval k osobnímu nasazení proti věcem, se kterými nesouhlasíme. A to je aktuální pořád.“
(Zdroj a více na http://archiv.radio.cz/palach99/ )
Okresní noviny Chomutovska Nástup ve svém 4. čísle z 30.ledna 1969 uveřejnily fotografii a článek o studentské demonstraci.
Odkazy na předešlé vzpomínky:
autor: Mirek Blažek, fotograf/Peruc
Hodnocení článku:Štítky: jan palach, mirek plazík, peruc
Komentáře