Chtěl bych vykřičet do světa žádost o pomoc pro malého kluka, ale zároveň se vyhnout podezření z laciné reklamy a citového vydírání. Chtěl bych popsat průběh akce, kterou jsem já, ale hlavně, a především kluci ve složení Vlasta Kužel, Vojta Koritenský a Slavoj Bednář v sobotu absolvovali. Jednalo se o pozvání, které jsme obdrželi od Adély Rumlerové, jež pomáhá rodině tělesně postiženého Matyáše. Šlo o seminář, jehož výtěžek ze vstupného šel na léčbu pro malého Matyáše. Na rovinu, váhali jsme. Ne snad proto, že bychom nechtěli pomoci, ale spíš proto, že jsme měli pochybnost, zda vůbec dokážeme pomoci alespoň malým, smysluplným dílkem.  Nebudu se tu jménem kluků bít do prsou, že jsme tu pomoc skutečně dokázali předat, ale soudě dle reakcí především rodičů a všech těch lidí kolem, kteří s nezměrným a nepopsatelným úsilím pečují a věří ve zlepšení zdravotního stavu Matyáše, soudíme, že alespoň trošičku ano. Především se vybrala díky vstupnému a dražbě osobních věcí kluků větší částka, než byla původně plánována a také proto, že díky té osobní zkušenosti, které je prostě nepřenosná, můžu apelovat i na vás. A nebudu v tom sám. Předám proto pomyslné slovo Slavojovi Bednářovi a bez jeho vědomí dodám (snad se nebude zlobit), že v přispění finanční částkou nekáže vodu a nepije víno, ale jde vlastním příkladem.