Svatá hora

Někteří historikové se domnívají, že naši předkové vnímali Říp jako svatou horu, na níž se nalézá sloup podpírající nebe. V období sporů mezi katolíky a křesťany se válčilo symbolicky i o Říp: nacházel se totiž na protestantském území a prý poblíž na kopci Sovice jednou kázal sám „kacíř“ Jan Hus. Říp se v 19. století stal i symbolem národního probuzení a ovšemže jeden ze zakládajících kamenů Národního divadla pochází odtud. Od této doby je kopec zalesněn – místní šlechtici prý tak chtěli demonstrujícím výletníkům zkazit výhled na českou krajinu. Říp je dodnes poutním místem – poutěmi je oslavován sv. Jiří.

Říp v lávovém poli

Mimochodem čedičová hora Říp se zrodila z ohně a žáru – bylo to v třetihorách, kdy klidná česká krajina soptila a hořela na ní obrovská lávová jezera. Český masiv, jehož je Říp součástí, vznikl asi před 67 miliony let a jeho vysychání trvalo 27 milionů let. I později to tu pěkně soptilo a výsledkem je dnešní poklidná krajina Českého středohoří. Již před poslední dobou ledovou žili kolem Řípu běžně lidé. Po posledním ustoupení ledovce už zde bylo hej: začala zemědělská éra a od té doby lidé české středohoří neopustili.

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Zdejší čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu. Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.

V časně slovanské době nebylo území Řípu osídleno. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení. Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi. Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu Říp!“

Psychotronikův pohled

A co znamená výrazná hora s posvátným a magickým významem z hlediska geomantického, z hlediska leylines a energetického působení? Problematikou se u nás dlouhodobě zabývá psychotronik Pavel Kozák. Ten pokládá Říp za centrální bod šestice „ochranných hor“ : Ještědu, Sněžky, Kletě, Jezerní hory, Přimdy a Hradišťan. Pavel Kozák u parkoviště na Řípu vnímal astrální bytost – trola. Energetický bod a průsečík linií je podle něj skryt ve zvonici rotundy. „Řipská svatyně, mající energetické vertikály do Vesmíru i středu Země, byla využívána již v dobách předkeltských a je možné, že tehdy měla hora věhlas sahající velmi daleko a k mnohým národům. Až později byl setřen, když byl Říp osvojen Čechy a posléze christianizován.“ Z hlediska ley lines Kozák tvrdí, že výrazná je tato energetická linie mezi Řípem a Vladařem, dále Kouřimí.

Kozák pokládá Říp za energeticky silnou horu, na úrovni Blaníku. Je zdrojem spirálovité energie, která směřuje na jihozápad. Pravotočivá energetická spirála směřuje podle badatele přes Levý Hradec, Prahu, Louny, Ještěd, Prachovské skály, Blaník do Kladrub. „Energie proudí z Řípu spirálou; její rychlost se zvětšuje geometrickou řadou. Vnáší tedy do systému dynamiku, která jej velmi posiluje. Zde je myslím největší energetický potenciál Čech, který je činí tak pozoruhodnými a obdivovanými (někdy potají) zvenku. Toto „zařízení“ funguje samo ze sebe a není nutno, aby bylo aktivováno. Stejný účinek se dostavuje v navažské rezervaci a ovšem v Irsku. Touto silou mohou malé země odolávat tlaku silných sousedů a podlehnou-li, je to jen dočasně. Jejich samostatnost je vždy reálným způsobem udržena.“

Záhadné spojitosti

Záhadolog Libor Čermák upozorňuje, že asi 21 kilometrů od Řípu se nalézá menhir Kamenný pastýř. Pokud od něj budete sledovat východ slunce o keltském svátku beltinu, uvidíte ho vycházet přímo za Řípem. Čermák si povšiml, že také Říp, Klobuky a Budeč, místo spojované s knížetem Václavem, ale obývané již v době bronzové, tvoří společně rovnostranný trojúhelník. „Pokud se na mapu podíváme podrobněji, zjistíme, že tento trojúhelník je vlastně pouze jen součástí větší šesticípé hvězdy se středem v oné tajuplné a pověstmi opředené hoře Říp.“ Mýtický Říp není jedinou horou, kolem které se dá opsat šesti nebo i osmicípá hvězda, upozorňuje záhadolog. V české krajině se však nenalézají pouze hvězdy, ale i další obrazce. A vůbec nejúžasnější je zjištění, že mnohé z těchto obrazců na sebe navíc navazuje a k tomu třeba ještě kopíruje nějaké archeoastronomické zvláštnosti, jako třeba východ slunce u klobuckého menhiru, říká L. Čermák.