Dnes je 16.8.2018 a svátek má Jáchym
 

Najde se nový Václav Vrabčík ?

 

Jiří Růzha – Následující řádky jsou stručnou historií, znovuobnovovaného hasičstva v Libochovicích. Jen velmi málo organizací a spolků v Libochovicích se může pyšnit tak bohatou historií a délkou trvání, jako sbor dobrovolných hasičů.

Od prvopočátků byla jeho činnost velice pestrá a zasahovala do dění našeho města. 

1873

Dne 13. února roku 1873 sešlo se několik zdejších občanů, aby porokovali o tom, jakým způ­sobem by ve městě založili spolek dobrovolných hasičů. Po delším uvažování pak zvolili pětičlenný výbor, který byl pověřen, vypracovat v zásadách pronesených návrhů, spolkové stanovy a tyto do 30. března, termínu další schůze, předložit k projednání.

Na oné první historické schůzi rokovali tito pá­nové: Dr. Rudolf Fischer, adjunkt okresního soudu, Antonín Müller, sekretář okresního zastupitelství, Václav Josephu, panský zahradník, Josef Česal, obecní tajemník, Josef Karásek úřed­ník, Josef Jirš, správce Herbersteinského cukrovaru, Ferdinand Blass, měšťan, Golitschek , správce Herbersteinského panství, Eduard Leník, pošt­mistr a František Leník, statkář.

Prvních pět jmenovaných bylo zvoleno do přípravného výboru pro vypracování stanov. První schůzi konal přípravný výbor u Václava Josephu dne 15. března, kde pil­ně pracovala na svěřeném úkolu. Výbor skutečně ve stanovené době stanovy pro sbor hasičů vypracoval a na schůzi dne 6. dubna, které předsedal městský radní pan Alois Vacek byly tyto stanovy přijaty a byla provedena volba zřizujícího výboru, do níž byli zvoleni pánové.: Alois Vacek, Josef Jirš, Dr. Fišer, Antonín Müller, Václav Josephu, Josef Karásek, Albert Sohr a Josef Česal, jenž byl prvním zapisovatelem.

Stanovy sboru byly usnesením obecního výboru ze dne 24. dubna 1873 schváleny a místodržitelstvím v Praze výnosem ze dne 4. července 1873 potvrzeny.

Dne 15. srpna roku 1873 se konala ustavu­jící valná hromada, kde byl sbor konečně právně založen. Tato první valná hro­mada, které se zúčastnilo 50 osob, se usne­sla vzdát díky zdejšímu obecnímu zastupitelstvu za značnou podporu vznikajícímu sboru a provedla své první volby řádného výboru dobrovolných hasičů v Libochovicích.

Jeho členové byli:

Alois Vacek, předseda, JUDr. Rudolf Fischer, jeho náměstek, nadhasič I. sboru Václav Josephu, nadhasič II. sboru Ferdinand Blass, nadhasič III. sboru , Eduard Leník, nadhasič IV. sboru Al­bert Sohr, pokladník Václav Müller, adjutant Josef Česal, virilní hlas obdržel purkmistr Matěj Berka. Náhradníky byli zvoleni: Václav Zeman, bednář, Josef Rulf, Karel Zajíček, klempíř a Vilém Schäferna, lékař. V této I. valné hromadě se přihlásili noví členové: Mar­šálek Jan, Nožička Josef, Paur Jan, Kacerovský Karel, Skokan Inocenc, Ry­šavý Leonard, Taške Antonín., Attl Alois a Buriánek Hynek.

 

Tato valná hromada stanovila rovněž i spolkový kraj. Zajímavou částí jednání Valné hromady je, že bylo rokováno o tom, mají-li se stanovy vytisknout jen v řeči české nebo i německé! Usneseno, dle dobového zápisu, jedno­hlasně tyto dát vytisknout i se služebním řádem jen v řeči české.

Dne 18. srpna 1873 projednával výbor otázku opatření náčiní ke cvičení a opatření pracovních obleků. Usneseno bylo objednat režný oblek pro 40 mužů a obleky rozdat členům zdarma. Obleky zhotovili krejčí Fanta a Nidr po 5 zlatých. Sbírky ve prospěch sboru se uvolili dobrovolně vykonávat purkmistr Matěj Berka společně s Václavem Pokorným, soudním adjunktem a to dům od domu a vybrané peníze byly uloženy v Občanské záložně na zakoupení po­třeb pro sbor. Členské příspěvky vybírali rovněž purkmistr, JUD. Rudolf Fischer, Alis Vacek a Albert Sohr. Prvním poslíčkem sboru byl zvolen Karel Honzík, knihař a libochovický občan, s platem 12 zlatých ročně.

Dne 20. srpna 1873 darovala spolku, na zakoupení potřebného hasičského náčiní, Občanská záložna v Libochovicích 100 zlatých.

Letní cvičení se konala na obecní louce pod kostelem a zim­ní cvičení v hostinci u člena Lederhause.

Dne 25. září 1873 sbor zdatně pomáhal poprvé při požáru domu čp. 124, majetku manželů Václava a Josefy Novákových, za kterou pomoc se sboru dostalo pochvaly.

Na schůzi výboru ze dne 5. října bylo vzato na vědomí objednání stříkačky a vý­zbroje pro členy, rovněž i to že patronaci na sborem si vzal pan hrabě Josef z Herbersteina a jeho matka Terezie z Herbersteina.

Nový výbor se horlivě staral o zaopatření sboru potřebným materiálem. Dne 20.října roku 1873 přejímá výbor od obce starý hasičský inventář, usnáší se na jeho doplnění a zároveň posílá členy výboru převzít novou stříkačku.

Městské hasičské nářadí obsahovalo:

vozovou stříkačku s příslušenstvím, 10 košíků z konopí na vodu, 10 košíků ze slámy, 4 velké a 2 malé háky (1 zlámaný), 2 žebříky velké a 2 menší, 1 vůz s voznicí v dobrém stavu a 2 velké kádě na vodu.

Dne 19. listopadu 1873 darovala městská obec libochovická spolku, na zakoupení potřebného hasičského náčiní, 300 zlatých.

Nová stříkačka byla objednána od velitelského sboru hasičů v Praze A. J. Lammera za 950 zlatých. První zkouška se stříkačkou se konala dne 26. listopadu roku 1873.

Maje to nejnutnější ke cvičení nastal ve sboru čilý ruch, byla konána pravidelná cvi­čení a výbor se scházel k poradám velmi často, ba i týdně, neboť bylo stále k projednávání mnoho nutných spolkových záležitostí. Členů stále přibývalo a i činnost ve cvičeních byla rušnější. Tak uplynul první rok založení plný činorodé práce ku prospěchu sboru i všech členů.

Sbor zasahoval u třech požárů.

1874

V roce 1874 bylo postaveno lešení pro výcvik členů. Cvičiště bylo umístěno v místech, kde dnes stojí obchod s potravinami Market ve Vackově ulici. Hasičský výbor uvolnil na stavbu 180 zlatých. V tomto roce dostal sbor citelnou peněžitou podporu od banky Slavie v Praze, která jej podporovala i v dalších letech. Cvičiště bylo postaveno svépomocí členů dobrovolných hasičů a velmi často využíváno.

Dobrovolný hasičský sbor v Libochovicích měl v historii vždy velmi vysoké cíle. Na návrh pana JuDr. Fišera byla dne 15.března roku 1874 zvolena tříčlenná komise pro vypracování stanov, které by spojovaly více sborů.

Tím byl dán prvý počátek k ustanovení župního svazu.

Spolek cvičil od 12. dubna až do 25. července r. 1874 cvičitel, .Jaroslav Zoul z Prahy, za plat 60 zlatých měsíčně. Dne 26. července roku 1874 v šest hodin odpoledne, se odbývala v panském cukrovaru za přítomnosti hraběcí rodiny hlavní zkouška. Ta se skládala ze 4 částí:

1. Zachraňování cukrovaru.

2. Zachraňování lidu v plachtě po provaze a zachraňování nábytku.

3. Sjíždění se střechy dolů po provaze.

4. Šplhání po provaze a spouštění se po smyčce dolů.

Zkouška dopadla velmi dobře a cvičiteli byl vysloven dík. Nejlépe prošli zkouškou: Ferdinand Blass, Václav Vrabčík, Karel Vilt, Václav Fiedler, František John, Karel Šturm, Václav Zeman a Antonín Zázvorka

Sbor zasahoval u čtyřech požárů.

1875

Na valné hromadě konané dne 23. května 1875 byl zvolen mimo ji­né funkcionáře Karel Šturm jako starším 1. oddělení a jeho náměstkem Vác­lav Vrabčík, velice obětavý a zasloužilý člen sboru.

Na ustanovující župní sjezd byly pozvány sbory z Loun, Velvar, Roudnice, Zlonic, Budyně, oba sbory z Lovosic, Litoměřic a Třebenic, kde tehdy byl jen sbor německý. Datum sjezdu bylo stanoveno na 6.června roku 1875 do Libochovic, do hotelu „Černý orel“. Program sjezdu byl následující: schválení stanov okresního sdružení a první veřejné cvičení sboru s vodou na obecní louce. Jako zástupci libochovického sboru na sjezdu byli zvoleni: Josef Česal, Josef Rulf, Václav Zeman, Alois Alt a Karel Šturm.

Výsledky tohoto sjezdu však staré zápisy neuvádějí. V krátké zmínce ze dne 23.srpna 1875 je uvedeno, že se spojili pouze hasičské sbory Libochovice, Budyně, Louny a Třebenice a stanovy byly podány ke schválení na místodržitelství v Praze..

V tomto roce se konal sjezd hasičských spolků západních Čech a sjezd hasičských spolků severovýchodních Čech, na nichž byl sbor zastoupen svými delegáty.

Sbor zasahoval u třech požárů.

1876

Dne 13. srpna 1876 se sbor zúčastnil zemského sjezdu hasičských sborů v Praze. Práce a ruch stále vzrůstal jak po stránce vnitřní tak i odborné, činnost sboru byla plně oceňována občany i okolní­mi obcemi, což dokazují mnohé dary a příspěvky.

Rok 1876 přinesl českému národu smutnou zvěst o skonu milovaného Otce národa Františka Palackého. Jak projevil zdejší sbor úctu k zemře­lému velikánu, dosvědčuje protokol ze dne 26. května:

Výbor usnáší se:

1) že má se dáti zhotoviti ihned smuteční prapor následkem úmrtí věhlasného Otce národa Františka Palackého, historiografa král. Českého atd., po zhotovení má se vztýčiti na lešení hasičském;

2) má se sbor súčastniti 20 členy pohřebního průvodu v Praze, ko­naného dne 31. května r. 1876. ;a jelikož se 5 členů ihned přihlási­lo, že na vlastní útraty se tohoto průvodu súčastní, usnesl se vý­bor na tom, by následující členové se průvodu toho súčastnili: Václav Vrabčík, Karel Zajíček, F. Zuna, Ant. Zázvorka, J. Herman, F. John, J. Laube A. Šiler Nieder st., J. Kacerovský, Prokop Stejskal, L. Ryšavý, Ant. Taške, K. Šturm a E. Černý.

3) usnesl se výbor na tom, aby každému členu jménem cestovních výloh vyplacena byla částka 3 zl. ze spolkové pokladnice, taktéž zaopatřena smuteční rouška;

4) usnesl se výbor na tom, aby se cestou telegrafickou oznámilo sbo­ru obecních starších v Praze, že sbor libochovický súčastní se 20ti členy pohřebního průvodu věhlasného Otce národa Františka Palackého;

5) má se veškeré členstvo sboru súčastniti requiem, které se odbývá v chrámu Páně v Libochovicích. – Skončeno a podepsáno: Vacek, Blass, Česal, Šturm, Rulf, Attl, Deyl.

Libochovický sbor byl první, který Palackému vyvěsil smuteční prapor.

Dva zástupci hasičského sboru se zúčastnili Zemského sjezdu konaného dne 8.srpna roku 1876 v Praze.

V roce 1876 byl zakoupen vůz na hasičské náčiní .

Sbor dobrovolných hasičů měl v tomto roce 56 členů.

Sbor zasahoval u sedmi požárů.

1877

Dobrou známkou toho, že hasičskému výboru záleželo i na zdraví a bezpečí svých členů je i to, že dne 4.května roku 1877 byla zřízena „podporovací pokladna“, která sloužila k podpoře členů sboru při škodách vzniklých ve službě možným úrazem, onemocněním či úmrtím. Členové platili měsíčně 10 krejcarů. V případě úmrtí byl zemřelému vystrojen důstojný pohřeb.

Veřejné cvičení se v tomto roce konalo u cukrovaru a dne 26.srpna se s 18 muži sbor zúčastnil veřejného cvičení na Peruci. Konalo-li se mimo Libochovice cvičení nebo jakákoliv slavnost, bylo zvykem, že se zvolilo několik členů, kteří museli zůstat doma pro případ vypuknutí ohně. Dne 28. září se konalo veřejné cvičení a byly zavedeny hasičské hlídky při divadelních vystoupeních a jiných zábavách.

Sbor zasahoval u šesti požárů.

1878

Rok 1878 byl plný vnitřní i odborné práce. Jednatel sboru Václav Vrabčík vypracoval „Řád pro hašení v menších obcích“, který byl předán okresnímu zastupitelství ke schválení.

Dne 28.července roku 1878 změnila Valná hromada stanovy sboru, které byly platné až do počátku 20.století.

28.září 1878 se konalo velmi zdařilé veřejné cvičení na městském cvičišti.

Dne 3. srpna 1878 se konal v Libochovicích sjezd hasičských sborů, cvičení bylo provedeno v cukrovaru .

Od p Cechmana byl zakoupen za 50 zlatých omnibus, přičemž stará obecní stříkačka byla přeměněna v hydrofor.

Hasičská činnost byla vždy náležitě oceňována, u čemž svědčí i provolání měšťanosty p. Maxe Říhy k občanům, aby, pokud se tak ještě nestalo, se přihlašovalo za členy sboru a podporovalo jej. Za členy se hlásili většinou mladí muži, kteří byli přijímáni s podmínkou souhlasu rodičů ke vstupu do sboru. Mezi nimi byl také Bohuslav Mayer, který přihlásil se dne 10. listopadu 1878, byl však definitivně přijat až následujícího roku v únoru společně s Václavem Suchým a Antonínem Koukolíčkem.

Sbor zasahoval u pěti požárů.

1879

V roce 1879 opakuje výbor pokus zří­dit župní hasičskou jednotu. Dne 25. května 1879 byla, na návrh předsedy Brabce, svolána schůze zástupců okolních i vzdálenějších sborů. Důvodem bylo založení hasičské župní jednoty v Libochovicích. Zúčastnily se sbory: Zlonice, Louny, Roudnice, Citoliby, Budyně a Solany, omluvil se sbor Bohušovický a Ročovský. Porada se konala v městské radnici, odpoledne mohli zástupci sborů shlédnout cvičení na lešení a cvičení na domech pánů Blocha a Kekrta.

Protože k založení župy nedošlo, přihlásil sbor k takovému nejbližšímu sdružení, což také bylo jednohlasně přijato usnesením mimořádné valné hromady ze dne 6.července 1879.

V roce 1879 byla založena župní hasičská jednota severozápadních Čech. Byly v ní tehdy soustředěny okresy
Roudnice n. L., Libochovice, Slaný, Velvary, Nové Strašecí.

Noční hlídky vykonávali členové sboru po městě od vzniku sboru až do roku 1879., kdy pak byly předány obci a nastoupili ponocní.

V roce 1879 odebíral sbor časopisy „Český hasič“, „Sokol“ a „Feuerwehr“.

Sbor zasahoval u třech požárů.

1880

Roku 1880 se sboru dostalo uznání za vydatnou pomoc při požáru v Chotěšově ve formě velkých příspěvků od bratří Tschinklů. Společnost cukrovarníků v Praze darovala sboru 50 zlatých.

V Klatovech se konal hasičský sjezd a krajinská výstava, jíž se sbor také zúčastnil. Dne 18. září se rozloučil s hasičským sborem zasloužilý a obětavý dlouholetý jednatel a cvičitel Václav Vrabčík, byl z Libochovic přeložen do Lužce. Jeho odchodem ztratil sbor svého nejlepšího rádce a učitele, který svůj veškerý volný čas zasvětil hasičské práci a vždy nezištně a s největší obětavostí pracoval ke prospěchu sboru. Libochovický sbor jej jmenoval čestným členem a zakoupil pro něho stříbrný pohár s vyrytým nápisem, který mu věnoval jako čestný dar. Po odchodu Václava Vrabčíka byl dne 26. září 1880 zvolen jednatelem Bohuslav Mayer a cvičitelem Josef Rulf.

Sbor zasahoval u čtyřech požárů.

1881

V roce 1881 se celý výbor hasičského sboru zúčastnil župního sjezdu severozápadních Čech ve Velvarech.

Na znovu postavení Národního divadla, které v roce 1881 vyhořelo., věnoval sbor 10 zlatých.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1882

Valná hromada ze 6.srpna roku 1882 upravila pravidla vyplácení příspěvků v čas nemoci.

20. srpna se vybraní členové zúčastnili valné hromady župy severozápadních Čech v Panenském Týnci.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1883

Léta rychle ubíhala plná odborné práce, až se v roce 1883 sbor dočkal, 10 let od svého založení. Toto desetileté trvání bylo slaveno v tichosti bez jakékoliv slavnosti, pouze se konala dne 7. května slavnostní valná hromada a večer v hostinci „u Šusterů“ věneček.

Dne 15. července 1883 se sbor zúčastnil čtyřmi delegáty sjezdu župní jednoty severozápadních Čech ve Zvoleňovsi. V roce svého desetiletého trvání sbor účinně zasahoval při dvou požárech. V Klapém dne 2. srpna s 18 muži a v Libochovicích, kde zásluhou člena zdejšího sboru byl zachráněn život chlapci vdovy Martincové.

Sbor zasahoval u jednoho požáru.

1884

Po příkladu libochovického sboru se začaly v okolních obcích zaklá­dat hasičské sbory, z čehož vznikla značná práce i zdejšímu sboru. Tak např. roku 1884 byl založen hasičský sbor v Černochově, kde byl pověřen k výcviku člen­ů A. Šturm a dozor při prvním veřej­ném vystoupení Černochovských byl dán libochovickému sboru. Do založeného Slatinského sbo­ru byl k výcviku tamnějších členů vyslán V. Zuna a s Podbradeckým sborem se o cvičiteli vyjednávalo.

Zdejší sbor vždy projevoval soudružnost s ostatními sbory, rád a ochotně se zúčastňoval jejich slavností, čemuž odpovídají časté zájezdy na sjezdy a hasičské slavnosti. Sbor se dne 11. května 1884 zúčastnil slav­nosti založení hasičů ve Mšeném Lázních, dne 2. červ­na v Podbradci, dne 13. července na Peruci a dne 31. srpna ve Slatině. Poněvadž během let stávající lešení pro cvičení hasičů zchátralo, byla zadána stavba nového lešení panu Langovi za značnou cenu 250 zlatých. Tohoto lešení užíval sbor značnou řádku let.

Dne 13.července roku 1884 konal se v Libochovicích za vedení libochovického hasičského sboru sjezd župy severozápadních Čech.

Hasičský sbor se na župní sjezd velice pečlivě připravoval a v onen slavnostní den pořadatelé odvedli velký kus práce, neboť se do Libochovic sjelo na osm set členů hasičských sborů, vedle účasti jiných spolků. Veřejné cvičení se odbývalo na prostranství panského cukrovaru.

Libochovický sbor byl dán, co se týkalo výcviku členů, za vzor všem dobrovolným sborům.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1885

V župě Severozápadních Čech setrval sbor jen do roku 1885, kdy z popudu samotného župního výboru byla župa Severozápadních Čech rozdělena na župy tři. Zástupci okresu Roudnice a Libochovice se dne 2.srpna roku 1885 na oslavách dvacetiletého trvání roudnického hasičského sboru rozhodli zřídit župu Podřipskou.

V tomto roce se sbor zúčastnil slavnosti zalo­žení sboru v Dřemčicích, dne 2.července v Klapém a župního sjezdu ve Slaném. Sbor neopomíjel ani slavností a událostí národního rázu a vždy byl četně za­stoupen, jako např. při slavnosti odhalení pamětní desky Vác­lava Beneše Třebízského v Třebízi.

Sbor zasahoval u pěti požárů.

1886

24.ledna roku 1886 vznikla hasičská župa Podřipská. Soustřeďovala tehdy Roudnicko, Libochovicko, Lovosicko a Litoměřicko. První sjezd župy Podřipské byl 27. června 1886 v Budyni a prvním starostou byl zvolen Dr. J. Václavík, starosta města Roudnice a jednatelem Jan Soběslavský.

Že sbor byl i jinak činný při živelných pohromách a katastrofách, mimo požáry, dosvědčuje nejlépe uznání c. k. místodržitelství, kterého se mu do­stalo v roce 1886 za zásluhy, kterých získal při záchranných pracích při po­vodni v Dubanech.

Sbor zasahoval u třech požárů.

1887

Dne 15. srpna roku 1887 se konala v Libochovicích slavnost odha­lení pomníku prof. Dr. Jana Evangelisty Purkyně, na níž sbor položil na stupně pomníku vavřínový věnec.

Uplynulo tak dalších 5 let plných činorodé práce a sbor oslavil své 15 narozeniny. Dopoledne slavnostní valná hromada rozdala členům služební odznaky podle doby členství ve sboru a všichni členové složili slib. Odpoledne si všichni dopřáli výlet na obecní louku a večer věneček.

V tomto roce nevypukl žádný požár.

1888 – 1890

Tyto roky prožíval sbor v plné práci ve vnitřních záležitostech, jak dokazují zápisy o schůzích výboru a Valných hromad. Pravidelně se zúčastňoval župních sjezdů a tvrdě pracoval na výcviku svých členů.

Sbor zasahoval u pěti požárů.

1891

V roce 1891 se sbor zúčastnil jubilejní výstavy v Praze, která byla důkazem rozmachu českého průmyslu a hned na to dne 28. června roku 1891 sjezdu župní jednoty Podřipské v Chodovlicích.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1892

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1893

Dne 17. září roku 1893 se sbor hasičů zúčastnil otevření budovy měšťanských škol v Libochovicích.

Sbor zasahoval u čtyřech požárů.

1894

Do sborového inventáře přibýval majetek pomalu a když, tak jen maličkosti, protože se sboru nedostávalo peněz.

Sbor s vypětím všech sil, chtěje se odborně udržet na výši, a ač byl finančně velmi slabý, zakoupil v roce 1894. dvouproudovou stříkačku od firmy Smekal za 1100 zlatých a plachtu přes stroj za 7 zlatých.

Sbor zasahoval u pěti požárů.

1895

V roce 1895 došla sboru smutná zpráva z Tuřan o úmrtí bývalého člena sboru, Václava Vrabčíka, jehož pohřbu se sbor zúčastnil. Hojná byla i účast sboru na II. sjezdu československého hasičstva v Praze.

Založena byla spolková knihovna.

Dne 23. června 1895 byl sbor v Roudnici na župním sjezdu. ­Po návratu z Roudnice, již 27. června projednával sbor návrh zbrojmistra Antonína Paneše o odtržení od župy Podřipské. Na dotaz okolních sborů souhlasili s tímto návrhem sbory v: Chrášťanech, Vojnicích, Solanech, Úpohlavech, Keblicích, Lkáni, Černochově, Klapém a Slatině. Na základě toho byla svolána do Libochovic k „Černému orlu“ na den 1. září roku 1895 poradní schůze dele­gátů, kteří se usnesli o odtržení se od župy Podřipské a utvoření župní jednoty Házmburské. (pod číslem 85) Delegáty za libochovický sbor byli: B. Mayer, Šulík, J. Král a A. Paneš. Svůj I. sjezd konala župní jednota Házmburská v ten samý rok v Keblicích.

Sbor zasahoval u tří požárů.

1896

I. řádná valná hromada této nově utvořené župy Házmburské se konala dne 19. ledna roku 1896.

Ještě v roce 1896 věnovala župní Jednota Házmburská pamětní desku Václavu Vrabčíkovi, bývalému členu sboru a rodáku libochovickému, která je umístěna na jeho rodném domě (čp.47 – papírnictví a hračky – Leníková). Slavnostní odhalení této pamětní desky se konalo za velké účasti hasičských sbo­rů a po pronesených proslovech byla odevzdána do opatrování libochovickému sboru. ­

Sbor zasahoval u třech požárů.

1897

Dva roky po úmrtí V.Vrabčíka se dne 11. července 1897 konala v Tuřanech slavnost odhalení Vrabčíkova pomníku, které se sbor zúčastnil ve velice hojném počtu členů. 13 členů navštívilo oslavy 25 let trvání sboru v Lounech.

Aby mohl sbor občanům ukázat svoji činnost i po stránce odborného výcviku a pohotovosti při požáru, byl učiněn v roce 1897 planý noční poplach na hostinci p. Kopeckého (hotel Černý orel) a v době prací pak planý poplach na budově radnice.

Sbor zasahoval u třech požárů.

1898

Prvním lednem 1898 se sbor stal členem pohřební pokladny Ústřední jednoty hasičské v Praze.

8. a 9.dubna roku 1898 zasahovali hasiči při nenadálé katastrofě, kdy na nešťastnou obec Klapý sjeli svahy Házmburka.

­V roce 1898 oslavoval celý český národ vzpomínku stých narozenin Františka Palackého, Otce národa. V Libochovicích pořádalo dne 14. června 1898 městské zastupitelstvo slavnostní schůzi, při níž byl sbor zastoupen předsedou a velitelem. Mimo to byla uspořádána slavnost společně se „Sokolem“. Sbor se 13 členy zúčastnil oslavy v Budyni.

Tímto rokem dovršil libochovický hasičský sbor 25 let práce a také toto jubileum oslavil okázalejším způsobem než v jiných letech. Dne 14. srpna 1898 pořádána byla slavnostní valná hromada za četné účasti sborů a hostí. Odpoledne se konalo veřejné cvičení a koncert. Darem si libochovičtí hasiči koupili nový kus inventáře od firmy Smekal, dvoukolový posunovací žebřík 16 metrů vysoký za obnos 400 zlatých. Vlad. Havlů napsal „Paměti sboru Libochovického“, které byly otištěny v „Hlasech z Podřipska“. Protože se celá slavnost vy­dařila, uspořádal sbor ještě dozvuky.

Během doby výbor rozmnožoval, dle možností, inventář. V roce 1898 vlastnil sbor kromě jiného i 4 stříkací stroje, 1 rekvizitní vůz, posunovací žebřík, velké množství hadic, dvoukolový naviják na hadice, velké, třípatrové cvičící lešení a výzbroj pro 64 hasičů !!

V tomto roce sbor zasahoval u dvou požárů.

1899

Sbor zasahoval u třech požárů.

1900

V roce 1900 shodou okolností opět na Velký pátek,11. – 12.dubna, ( začalo se tehdy věřit, že se na Velký pátek Házmburk otevírá), přišel druhý ničivý sesuv svahů Házmburka na obec Klapý. Zničil 52 stavení a 15 dalších poškodil. Obdiv si zaslouží, že nabyl zmařen jediný lidský život. Libochovický sbor dobrovolných hasičů byl opět všemi svými silami nápomocen na odstraňování následků katastrofy.

V tomto roce sbor zasahoval u třech požárů.

1901

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1902

Dne 5. května 1902 byla uspořádána přednáška p. Ruppa, strojníka z cukro­varu: „O elektrickém světle“ a přednáška J. Šimonka: „O acetylenovém světle“. Ve dnech 24.-30. srpna 1902 se konal v Mělníce praktický cvičební kurs, jehož se zúčastnili velitel Josef Tyl, předseda František Malý a František Menzl jako host.

Z inventáře byla odprodána stříkačka od firmy Lammer č. 1. obci Dubanům za 310 korun.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1903

Sbor nezanedbával ani kulturní a vzdělávací činnost, dne 22. března 1903 pořádal přednášku velitele Josefa Tyla: „O rozvoji českého hasičstva“.

V tomtéž roce se sbor v počtu 18 mužů zúčastnil sjezdu všeslovanského hasičstva v Praze.

30leté trvání oslavil sbor v roce 1903 župním sjezdem, při němž bylo pořádáno na ostrově veřejné cvičení. Vzácného příznivce a obětavého pracovníka získal sbor v osobě p. MUDr Antonína. Čermáka, který vždy s nevšední ochotou pořádal pro sbor poučné přednášky a instruktáží samaritánského sboru. Dne 10. prosince přednášel „O první pomoci“ v hostinci u Lhotských za četné účasti členů.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1904 – 1909

Zdá se, že po 30leté stálé únavné práci nastal na nějakou dobu ve sboru klid a většinou se projednávaly vnitřní záležitosti spolku. Svoji povinnost však vykonával vždy ku prospěchu všech občanů.

V roce 1909 ve dnech 29. srpna až 4. září uspořádala župní jednota Házmburská v Libochovicích krajinskou školu, které se zúčastnilo 8 řádných frekventantů z libochovického sboru a 10 mimořádných. K této příležitosti sbor dne 3. září pořádal veřejné cvičení za přítomnosti veškerých absolventů krajinské školy a hojné účasti občanů města. Z posudků správců školy p. Křečana a Michálka bylo cvičení provedeno velmi dobře ke cti zdejšího sboru.

Na památný sjezd slovanského hasičstva v Lublani odjeli předseda Menzl a Josef Tyl, kteří pak dojmy o svém zájezdu přednášeli po okolních sborech.

Dne 22. prosince roku 1909 vybuchl v hotelu „U tří lip“ v Libochovicích následkem poruchy aparátu acetylen. Výbuch způsobil mnoho škody, usmrtil hoteliera Ponerta a poloudušeného podomka zachránil od zahynutí velitel sboru Josef Tyl, který přišel první na místo neštěstí.

V těchto letech sbor zasahoval u osmnácti požárů.

1910

V roce 1910 se konala Vlaná hromada, kde se řešily vnitřní záležitosti.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1911 – 1912

V roce 1911 zemřel v Roudnici JUDr. Jindřich Michálek, zasloužilý člen českého hasičstva a předseda Podřipské župy, nazvané později Michálkovy. Na pohřbu nechyběl ani libochovický sbor.

Sbor konal pravidelně svá cvičení, vnitřní spolkové záležitosti se projednávaly v častých schůzích výboru a tak míjel rok za rokem.

V těchto letech sbor zasahoval u pěti požárů.

1913

V roce 1913 byl založen na popud župy Házmburské, sbor dobrovolných hasičů ve Vrbičanech, okres Lovosice.

Dne 12. července 1914 byli delegováni na župní sjezd do Rochova 3 členové a dne 19. července při oslavě 50 letého trvání sboru ve Velvarech byl též sbor zastoupen. Slavnosti odhalení pamětní desky Michálkovi ve Slaném, se zúčastnili František Menzl a Josef Tyl.

Sbor zasahoval u jednoho požáru.

1914

V té době již nad českou vlastí a celou Evropou začala rozprostírat své sítě příšera války. Osudná neděle dne 26. července 1914 potvrdila žlutými mobilizačními vyhláškami, že byl zanícen válečný požár. Z libochovického sboru ihned odešlo 17 členů. Libochovické nádraží bylo svědkem těch srdcervoucích scén při loučení se svými drahými. ­

Činnost ve sboru následkem těchto událostí a odchodem tolika členů byla citelně oslabena. — Nastala pak stagnace činnosti spolku, ne však na dlouho.

Sbor zasahoval u šesti požárů.

1915

Již v roce 1915 byla při sboru zřízena dopravní kolona pro lazaret, který byl zřízen v „Sokolovně“ v Libochovicích. Kolona se skládala z dvanácti mužů a byla uznána výnosem rakouského červeného kříže ze dne 26.května 1915. Velitelem této kolony byl Josef Tyl, který přednáškou o dopravních kolonách objasnil účel toho zařízení. Činnost této kolony započala transportem dne 2. června 1915. Za nedlouho však muselo od kolony narukovat 5 členů. – Ze zápisu a zprávy velitele kolon se dočítáme, že od založení kolony do 31. srpna 1916 bylo vykonáno na 200 transportů o 899 mužích raněných či nemocných. – Za zásluhy o dopravní kolony obdržel František Menzl a Josef Tyl stříbrnou medaili červené­ho kříže. ­

Po dobu války se cvičení vůbec nekonala, jen občas proběhla pro­hlídka stroje nebo v případě úmrtí člena doprovodili jej zbylí členové na po­slední cestě.

Sbor nezasahoval u žádného požáru.

1916

V roce 1916 vypukl v panských kolnách za dvorem požár, který sbor se zbylými členy účinně zneškodnil.

1917

Od svého inventáře odprodal sbor v roce 1917 starý hydrofor firmě Smekal za 900 korun, tuto částku uložil do městské spořitelny na knížku : „Fond parní stříkačky“. Valná hromada se nekonala vůbec pro malý počet členů. ­

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1918

V roce 1918 se začala hroutit na všech světových stranách moc Habsburků. Nadešel památný den 28. říjen, kdy po pětiletém válečném utrpení a třistaletém útisku byl český národ osvobozen ze jha nepřátel. V libochovickém hasičském sboru bylo také veseleji, ihned dne 29. října se konala schůze společně se „Sokolem“ z důvodu zřízení čestných stráži ve dnech oslav státní samostatnosti.

Na půjčku Národní Svobody upsal sbor 6000 Kč, což nejlépe svědčí o jeho vlasteneckém smýšlení, které i v dobách nepříznivých Českému národu, vždy ukazoval.

Sbor nezasahoval u žádného požáru.

1919

V roce 1919 dne 8. června se členové sboru zúčastnili všenárodní slavnosti na památném Řípu.

Pomalu se vraceli zpět do svých domovů ostatní členové, takže se činnost ve sboru také podle toho rozvíjela. Jako legionáři vrátili se J.Martinec, E.Rulf , F. Hartich.

Sbor nezasahoval u žádného požáru.

1920

V roce 1920 ve dnech 21. 25. a 28. března byly pořádány přednášky pro členy sboru. Přednášel MUDr. A. Čermák a H. Nejedlý z Panenské Týnice. V roce 1920 odešel do Prahy dlouholetý a obětavý předseda František Malý, rada okresního výboru ve výslužbě.

Sbor nezasahoval u žádného požáru.

1921

V roce 1921 zaslal libochovický hasičský sbor spolku „Komenský“ do Vídně 100 Kč, na podporu českým spolkům v zahraničí. Na valné hromadě konané dne 2. února 1921 podal zbrojmistr Václav Hrzán návrh na zřízení „Svépomocné pokladny župní“, která má za účel podpořit pozůstalé po zemřelém členu, kteří obdrží od každého člena sborů sdružených v župě po 1 Koruně, čímž se umožní pozůstalým (mnohdy úplně nemajetným) vypravit slušný pohřeb. V některých případech činila částka až 900 Kč. Tento návrh byl ve sboru přijat a na župním sjezdu v Pístech dne 9. července 1922 V. Aulickým doporučen, prodebatován, schválen a 1. lednem 1923 byl uveden v činnost.

Hasičský sbor byl se všemi členy členem „Červeného kříže“ v Libochovicích a daroval mu v roce 1922 100 Kč.

U příležitosti památného sjezdu československého hasičstva na Slo­vensku v roce 1922 byli vysláni 2 členové sboru a to Antonín Dlouhý a Václav Hrzán. Dojmy z ce­sty a referát o cvičení na Slovensku přednesl na valné hromadě Vác­lav Hrzán. ­

Sbor zasahoval u jednoho požáru.

1922 – 1923

V roce 1923 se sbor zúčastnil župního sjezdu v Levousích-Horkách.

V těchto letech sbor zasahoval u čtyřech požárů.

1924

9. – 10.srpna roku 1924 oslavil sbor dobrovolných hasičů v Libochovicích 50 let od svého založení. Kromě slavnostní valné hromady, veřejného cvičení a tanečku, vydal ještě almanach „50 let Libochovického hasičstva“.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1925 – 1927

Určitá stagnace a hlavně řešení vnitřních záležitostí v následujících letech však nic neubrala na zásahu schopnosti sboru.

Sbor zasahoval u osmi požárů a při povodni v Libochovické sklárně.

1928

V roce 1928 zakoupil za finanční podpory města, peněžních ústavů a občanů moderní automobilovou stříkačku, která mu byla předána za veliké slávy při rozvinutí župní vlajky dne 27.května před městskou radnicí. Během této oslavy předvedli hasiči zásah na budovu čp.5.

Sbor zasahoval u čtyřech požárů.

1929 – 1931

Záznamy z těchto let chybí. Jediné co víme, je, že sbor zasahoval celkem u deseti požárů.

1932

V roce 1932 se dne 26.června konala slavnostní valná hromada v Kostelci nad Ohří.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1933

Slavnostní valná hromada se konala v neděli 18.června roku 1933 při příležitosti 23 sjezdu župy ve Slatině.V roce 1933 u oslavil sbor ve dnech 12. – 13.srpna 60 let svého trvání. 12.srpna ve 20.00 hodin v hotelu „U tří lip“ se uskutečnila slavnostní Akademie spojená s hudební, recitační a divadelní produkcí.

Sbor zasahoval u pěti požárů.

1934

V lednu a únoru roku 1934 pořádal sbor v měšťanské škole v Libochovicích župní hasičskou školu. Od roku 1934 vydává měsíčník „Vpřed“. Výroční valná hromada se uskutečnila dne 25.března v Libochovicích. 25.listopadu měl v Libochovicích přednášku ing.Dr.Alois Parma, rektor báňské akademie v Příbrami.

Sbor zasahoval u třech požárů.

1935

V roce 1935 se slavnostní valná hromada konala v Želevicích nad Ohří.

Sbor zasahoval u čtyřech požárů.

1936

7.března roku 1936 se konal v Libochovicích I.mobilizační sraz župy Házmburské jako projev oddanosti prezidentu T.G.Masarykovi. Při této příležitosti byla zapálena II.Masarykova vatra na návrší u hřbitova a večer konána pak Akademie pořádaná místní osvětovou komisí. Valná hromada se konala 7.června v Podbradci.

Sbor zasahoval u jednoho požáru.

1937

6.března roku 1937 se sbor zúčastnil 3.ročníku Masarykových vater. Slavnostní valná hromada se konala 4.července v Roudníčku.

Sbor zasahoval u čtyřech požárů.

1938

5.a 6.června roku 1938 pořádal libochovický sbor v rámci oslav 60.výročí založení volného sdružení hasičů Severozápadních Čech, krajský sjezd hasičsko-samaritský v Libochovicích a to již ve velkém stylu. Kromě cvičení žactva, průvodů, koncertů a výstavy, byl čas i na výlet na Házmburk a návštěvu libochovické sklárny.

Sbor zasahoval u dvou požárů.

1939 – 1946

Duch druhé světové války začal obcházet naši drahou zemi. Záznamy z těchto let okupace jsou velice kusé, ba žádné. Jisté však je, že libochovičtí hasiči pracovali i v těchto chmurných dobách a byli vždy připraveni pomoci občanům při pohromách. V prvním poválečném roce končí zápisy v hasičské kronice.

V těchto letech sbor zasahoval u osmi požárů.

1947

V roce 1947 zajišťoval hasičský sbor jak ochranu majetku občanů před živelnými pohromami, ale i před nimi samými při zábavách, plesích, divadlech a dokonce i v kině. Toto vše jim bylo nařízeno MNV v Libochovicích

Sbor zasahoval u dvou požárů.

Záznamy končí. Od roku 1948 si hasiči v Libochovicích snad nevedli žádné záznamy. V kronice se objevují pouze význačné události, kterými jsou jubilea sboru.

1951

V roce 1951 byl předsedou hasičského sboru E.Pastýřík a velitelem Alois Kacerovský. Byla vystavěna Hasičská zbrojnice a sušák na hadice. Zřízeny byly dvě garáže. V tomto roce byl založen dorostenecký oddíl mladých hasičů.

1952

Velitelem byl zvolen Jirásek, zámecký zahradník.

1953

V roce 1953 se ve dnech 24. – 25.října konaly oslavy 80.výročí založení hasičů v Libochovicích. V rámci těchto oslav byl proveden den otevřených dveří v nově opravené hasičské zbrojnici, položení věnců k zemřelým členům hasičů, provedení ukázkového požárního útoku na náměstí v Libochovicích a závodní klub ROH uvedl divadelní hru J.K.Tyla Strakonický dudák.

24.října byli na velkém sále ZK ROH U tří lip oceněni tito zasloužilí staří členové hasičstva:

jméno počet let členem sboru

Mayer Bohuslav 74

Zajíček Karel 56

Krupka František 48

Straka Josef 46

Linda Vladimír 40

Písek Jaroslav 39

Nikl František 34

Wächter Jan 32

Aulický Václav 32

Elman František 31

Knotek Václav 31

Gruntová Růžena 30

Rulf Ladislav 29

Fidler Oldřich 29

Zázvorka František 27

Bašta Antonín 25

Pastýřík Emil 25

Pilař Alois 23

Prošek Vladislav 23

Šturm Jiří 23

Kučera Josef 23

Neuman Karel 22

Leitner Josef 21

Kacerovský Alois 20

Komeda Jan 18

MUDr.Pilous Vojtěch 17

Dvořáček Karel 11

Potůček Josef 11

Štýbr Ladislav 10

V tomto roce byl předsedou Pastýřík a velitelem Jan Komeda. Hasiči zakoupili sanitní vůz v hodnotě 110.000 Kč.

1956

Jako v každém spolku i u hasičů, nyní podle nového nařízení Požárníků, to občas zaskřípe. Milníkem pro Místní hasičstvo byl nešťastný požár křesínského mlýna, který díky pozdnímu zásahu zcela vyhořel.

Požární poplach vyhlásil strojvůdce vlaku jedoucího okolo Křesína do Libochovic. Hasičská poplachová siréna vypověděla provoz, neboť jak uvádějí dobové záznamy, si v ní udělali hnízdo vrabci. Dubanští požárníci neměli čím vyjet, neboť stříkačku zapůjčili do soutěže. Libochovičtí sice vyjeli, ale na místo dorazili později protož neměli dosti benzínu. U mlýna v Křesíně tedy byli první Lovosičtí požárníci. Za nimi dorazili požárníci z Loun..

Toto vše přispělo na velikou kritiku Libochovického požárního sboru. Další kritika se strhla nad dopravou jednoho velmi těžce raněného z požáru. Lounský požární vůz dovezl raněného do Libochovic k sanitce, která jej dopravila do Lovosic. Dál však nemohla jet, neboť podle tehdejších předpisů další dopravu zajišťovala sanitka z Lovosic.

1959

8.října roku 1959 se ve 4 hodiny odpoledne vyvalil dým nad Státním statkem, bývalý Herbersteinský velkostatek. V nynější Havlíčkově ulici hořely 3 stodoly vedle sebe, naplněné úrodou a slámou. Požár ohlásil pan Klimeš.

Než přijeli požárníci stály již všechny stodoly, které neměly boční stěny, v plamenech. Na pomoc Libochovickým požárníkům přijely požární sbory z Radovesic, Poplz, Duban, Slatiny, Žabovřesk, Lovosic, Roudnice, Mostu (protože považovali za ohrožené naftové potrubí), Vrbičan, Siřejovic a Sulejovic. Celkem 12 požárních sborů se snažilo požár uhasit. Hydrant neměl tolik vody a tak se voda dopravovala hadicemi ze zámeckého parku. Ve velikém nebezpečí bylo obytné stavení na straně stodol a hlavně přímo naproti stodolám, přes silnici, umístěná benzínová pumpa. Žár byl tak velký, že v domech naproti praskaly skleněné tabulky v oknech. Dva vodní proudy neustále ochlazovaly benzinové čerpadlo, další dva sýpku a transformační stanici. Zbylé vodní proudy bezvýsledně dopadaly na požár.

Celý týden po požáru se spáleniště ve dne v noci kropilo vodou.

Ve stodolách shořelo 40 vagonů obilí a 150 q slámy, 709 q zeleného krmiva, 609 q brambor. Dále 1 valník, 1 dvoukolák a řezačka. Škoda vznikla za 250.731 Kčs. Co by se bývalo stalo, kdyby nebylo bezvětří radši nikdo nedomýšlel.

Vyšetřovací komisi se přiznal kočí Dlouhý, že mu kůň vyrazil hořící cigaretu do slámy a ta začala hořet. Byl odsouzen k 18 měsícům odnětí svobody podmínečně na dva roky.

1963

11.května bylo v Městských sadech pořádáno okresní požárnické cvičení či vlastně soutěž družstev.

5.července se v Městských sadech konalo cvičení Požární ochrany. Veřejnosti bylo předvedeno hašení maskované budovy, zasažené při útoku.

1966

12.prosince roku 1966 obdržel Požární sbor Čestné uznání rady MěNV za trvalé a úspěšné plnění úkolů v rozvoji města.

1968

Družstvo dorostenců vyhrálo 1.místo v soutěži družstev „O putovní stříbrnou proudnici města Lovosic“, pořádanou v říjnu.

1972

Požární sbor obdržel nový požární vůz značky Zill.

1973

9.května roku 1973 udělil Městský národní výbor v Libochovicích Čestnou medaili města Libochovic městskému požárnímu sboru u příležitosti 100.výročí založení a za vliv na život a rozvoj města.

Dne 16.června roku 1973 oslavil sbor hasičů soutěž požárních družstev mládeže v rámci oslav 100.výročí založení sboru dobrovolných hasičů v Libochovicích. Zároveň byl pořádán slavnostní průvod Libochovicemi.

13.října se konala velkolepá oslava 100.výročí založení sboru. V 10.00 hodin byla pořádána slavnostní schůze sboru, delegací a městských orgánů ve velkém sále SZK ROH.

V městském parku se konala výstava staré a nové požární techniky. Ve 12.30 byl u požární zbrojnice sraz k slavnostnímu průvodu městem směrem do městského parku, kde se konaly ukázky cvičení s historickou i novodobou technikou.

V tomto roce zasahovali požárníci u šesti požárů. (jmenován byl pouze jeden)

1974

8.února se konala výroční schůze. Sbor vlastnil mimo sovětského vozu Zill také stříkačky PS8, DS16 a PPS12.

1975

Velitel požárního sboru byl Jan Šána

1982

Velitel požárního sboru byl opět MěNV potvrzen Jan Šána a referentem pro prevenci Luboš Rubeš.

1993

V roce 1993 oslavil hasičský sbor v Libochovicích 120 let vzniku. K narozeninám dostal hezký dárek. Kompletně opravenou a rekonstruovanou hasičskou zbrojnici. (Ovšem toto již je informace z Libochovických novin). Zbrojnice byla rekonstruována ze spolkových peněz, za velikého přispění České spořitelny a.s. a Městského úřadu v Libochovicích.

Sbor čítal 60 členů

 V roce 2000 sbor dobrovolných hasičů v Libochovicích skomírá. Členská základna se scvrkla na minimum. Členové jsou rádi, když při požárním poplachu obsadí jeden vůz a město je proti tomu téměř bezmocné. Jako u každé dobrovolné práce, je těžké hledat nové členy, kteří by oživili a pomohli postavit opět na nohy a obnovit zašlou slávu hasičů v Libochovicích.

Najde se nový Václav Vrabčík ?


Hodnocení článku:
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (zatím nehodnoceno)
Loading...
 

Štítky: , , ,

Komentáře: 2

Reagovat na článek »

 
  • Antonín Švihnos

    Vážený autore, zapomněl jste na období r.1985 až 1989, kdy v těchto letech byla postavena nová a rozsáhlá moderní požární zbrojnice v akci Z. To bych označil za pěkný dárek dobrovolným hasičům. Dnes, po „úspěšném“ prodeji po r. 1989 je z tohoto velmi pěkného zázemí restaurace Pamplona a ubytovna. Z nutnosti tedy bylo přistoupeno k rekonstrukci původní zbrojnice v roce 1993, jak uvádíte. Ale jak dopadla, a koho přičiněním víme všichni…..

     
     
     
  • Věřte, že jsem nezapomněl, její stavbu si moc dobře pamatuji a i to, že ji místní hasiči nikdy tak nějak nevzali ….. ale kroniky jaksi pozapomněly – ani hasičská a ani městská tuto stavbu nikde nezaznamenaly. Každopádně děkuji za upřesnění a mohu-li požádat, máte-li nějaké materiály a můžete je poskytnout, třebas jen na okopírování… budu Vám velmi vděčen.

     
     
     
  • Reagovat na článek
     
    Your gravatar
    Jméno
     
     
     
     
     
 
Libochovické listy.cz v mobilu

Bleskové zpravodajství již brzy ve vašem mobilním telefonu.

Reklama na Libochovické listy.cz

Informace o možnostech inzerce vám rádi poskytneme na emailové adrese.

redakce@polabskenoviny.cz

Vaše zprávy

Posílejte vaše články, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!

redakce@polabskenoviny.cz