hluboce se skláním před lidmi, kteří jsou schopni den co den chrlit ze své hlavy jeden článek za druhým. Polovina každého měsíce se v případě Libochovických novin mění v nahánění starosty o dodání úvodního článku. Prozatím úspěšně, ale stojí to síly, myslím tím však redakční radu.

Červnovým číslem se jako tenká červená nitka táhne problematika nakládání s odpady. Odpad je zajímavý artikl. Plní přední místa diskuzí na sociálních sítích, vyhrazuje si místa v pravidelných sloupcích sdělovacích prostředků, je široce probírán masami lidí na rozličných místech. Pro jedny je trnem v oku, pro některé je darem shůry. Trnem v oku je lidem, kterým není lhostejný život našich potomků a osud světa. Mnohdy je pejorativně a neprávem nazýváme „sluníčkáři“ a „žabičkáři“. Jejich názory na první dobrou odmítáme, aniž bychom si z nich spíše něco vzali. Ano, mnohdy působí až fanaticky a neschopni kompromisu. Ale není to třeba tím, že naše špičky a vrcholní politici se chovají vůči nim stejně? A pro koho je odpad darem? Například pro archeology, kteří dokáží z odpadu odvodit nejenom to, co lidé používali za nástroje, čím se živili, ale také jaký byl jejich vkus, jejich postavení ve společnosti nebo i to, jaké vládly nálady ve společnosti. Darem, nebo spíše zdrojem obživy je odpad pro svozové společnosti a provozy, které se zabývají druhotným zpracováním vytříděných surovin.

Zaznívají také názory, že pro budoucí generace může být, v přeneseném slova smyslu, „nerostným bohatstvím“ objem materiálu uložený ve stávajících nebo i ukončených skládkách komunálního odpadu.

Poslední myšlenka je spíše kacířská a ukáže teprve čas, do jaké míry je v budoucnu realizovatelná. Dokáži si však představit, že budoucí generace bude schopna využít potenciál skládkovaného odpadu a zbavit tak naši planetu ekologické zátěže, kterou jsme jí MY, současníci, způsobili, způsobujeme a bohužel ještě způsobovat budeme.

Také libochovičtí občané toto téma řeší a oproti některým názorům, které čile kolují veřejností, se jimi zabývá i město. Na dalších stránkách se mimo jiné dozvíte, jaké jsou vynakládány prostředky na jeho likvidaci. Faktem však zůstává, že objem odpadu, a mám tím na mysli všechny odpady (komunální, tříděny, „bio“, nebezpečný), vzrůstá. Jsem rád, že jako město se v rámci okresu Litoměřice umísťujeme na předních příčkách co do objemu i kvality vytříděných surovin, o čemž svědčí i pravidelné ocenění našeho města, tzn. vás všech občanů Libochovic, Poplz a Duban, v soutěži „Skleněná popelnice“.

Tak jak je však mým zvykem, dovolím si pár vět k zamyšlení nad touto problematikou. Má město doplácet na neznalost a neochotu některých (nejenom) svých občanů správně přistupovat k tříděnému odpadu? Vždyť kolikrát už zaznělo, že do vytříděného papíru nepatří posmrkané papírové kapesníky, použité pleny, mastné papíry nejenom od uzeniny. Kolikrát jsme již slyšeli, že popelnice na plast neslouží pro odkládání podlahových krytin (např. linoleum) a nádob od chemikálií. Víte, že do kontejneru na sklo nepatří keramika a zrcadla? Připravujeme MY všichni vytříděné suroviny tak, aby se jich do nádob vešlo co nejvíce? Osobně beru jako samozřejmost sešlapání PET lahví či plechovek. Pokud chci odnést velkou lepenkovou krabici do popelnice, upravím jí tak, aby nezabrala polovinu objemu nádoby!

A stejně se mezi námi najdou individua, která bez sebemenšího ostychu mění prostor kontejnerů v regulérní skládku, na kterou ukládají vše, co doma posbírají. Bioodpad vesele odloží do plastů, použité hygienické potřeby zamořují vytříděný papír. I z tohoto důvodu jsou naše kontejnery nacpané k prasknutí a přetékají jako pomyslný hrneček z pohádky „Hrnečku vař“. Město musí reagovat na nehezkou situaci u svých kontejnerů na tříděný odpad. Ale ptám se, kam až tento přístup povede? Bude výsledkem to, že ulice například Vrchlického či Husova bude z jedné strany lemována pouze kontejnery na vytříděné suroviny?

Nechtějme zamořit svoje okolí všemi těmi odpady. Chovejme se ke svému okolí citlivě, pečlivě promýšlejme, zda daný odpad nelze využít ještě jinak. Potřebuji-li například sekačku na trávu, je zapotřebí koupit si novou? Neseženu náhodou nějakou z druhé ruky? Musíme si neustále odnášet pečivo v nových a nových mikroténových sáčcích? Nepostačí mi k uhašení žízně voda z kohoutku? Nač nakupovat hromady a hromady pitné vody v PET lahvích? mořují vytříděný papír. I z tohoto důvodu jsou naše kontejnery nacpané k prasknutí a přetékají jako pomyslný hrneček z pohádky „Hrnečku vař“. Město musí reagovat na nehezkou situaci u svých kontejnerů na tříděný odpad. Ale ptám se, kam až tento přístup povede? Bude výsledkem to, že ulice například Vrchlického či Husova bude z jedné strany lemována pouze kontejnery na vytříděné suroviny?

A hlavně, vychovejme v našich dětech pocit odpovědnosti za to, kde žijí. Buďme jim následování hodným vzorem. Ikdyž i to má svá, úsměvná, úskalí … Po čas dovolené vyrážíme s rodinou na výlety do přírody a poměrně často se vracíme z procházky obtěžkáni odpadem sebraným podél cest. Tato aktivita se samozřejmě přenesla i na dcerku, a tak se stalo, že ta po návratu do Libochovic, procházejíc se s maminkou po náměstí, vesele sbírala každý nedopalek od cigarety 😀

Mgr. Miroslav Zůna, starosta města

(zatím nehodnoceno)

Loading...